Přeskočit na obsah

Pravděpodobnost hodu mincí

Šance, že padne panna, je 50 %. A u dalšího hodu zase 50 %, ať padlo předtím cokoli. Tady je všechno ostatní, co o hodu mincí stojí za to vědět.

Jeden hod

Mince má dvě strany a obě mají stejnou šanci. Pravděpodobnost, že padne panna, je tedy 1/2 = 0,5 = 50 %. Pro orla platí totéž. A kdyby mince zůstala stát na hraně, hází se znovu.

Několik hodů za sebou

Každý hod je nezávislý: výsledek jednoho nijak neovlivňuje ten další. Šance na konkrétní řadu výsledků se proto násobí. Dvakrát panna za sebou má šanci 0,5 × 0,5 = 0,25, tedy 25 %.

Panna tolikrát za sebouPravděpodobnostPřibližně jednou za
25 %4 pokusy
12,5 %8 pokusů
6,25 %16 pokusů
3,125 %32 pokusů
1,5625 %64 pokusů
0,78 %128 pokusů
10×0,098 %1 024 pokusů
20×0,000095 %1 048 576 pokusů

Jedna věc často překvapí. Že v pěti hodech padne pětkrát panna, má šanci jen 3,125 %. Ale že se někde ve dvaceti hodech objeví pět stejných výsledků za sebou (pět panen nebo pět orlů), se stane zhruba v každé druhé sérii. Proto série vypadají podezřeleji, než ve skutečnosti jsou.

Klam hazardního hráče

Padlo pětkrát za sebou panna. Musí teď přijít orel? Ne. Šance je znovu 50 %. Mince si nepamatuje, co padlo předtím.

Chyba vzniká tak, že si pleteme dvě otázky. Šance na šest panen v řadě je 1,56 %, ale to platí jen před prvním hodem. Když už pět panen padlo, zbývá jediný hod a ten má 50 %.

Této chybě se říká klam hazardního hráče. Známý je příběh z kasina v Monte Carlu z roku 1913, kde v ruletě padla černá 26× za sebou. Hráči tehdy prosázeli spoustu peněz, protože věřili, že červená už musí přijít.

Zkuste si to sami: na hlavní stránce najdete pod mincí historii posledních hodů. Série stejných výsledků tam uvidíte často.

Zákon velkých čísel

Zákon velkých čísel říká, že čím víc hodů, tím blíž je podíl panen k 50 %. Neříká ale, že se počty panen a orlů srovnají. Rozdíl mezi nimi obvykle naopak roste, jen pomaleji než počet hodů.

Počet hodůTypický rozdíl mezi pannami a orlyPodíl panen se typicky liší od 50 % o
100asi 8±4 %
1 000asi 25±1,3 %
10 000asi 80±0,4 %
1 000 000asi 800±0,04 %

Po deseti hodech je tedy poměr 7 : 3 úplně běžný. Čísla se ustálí až po stovkách hodů. Pokud vám statistika po dvaceti hodech ukazuje 65 % ku 35 %, mince není rozbitá, dvacet hodů je prostě málo.

Jak férově rozhodnout i nevyváženou mincí

Tohle je hezký trik matematika Johna von Neumanna. Představte si minci, na které panna padá častěji, třeba v 60 % případů. I s ní se dá rozhodnout úplně férově, a nemusíte ani vědět, o kolik je nevyvážená.

Postup:

  1. Hoďte dvakrát za sebou.
  2. Padne-li panna a pak orel, platí panna.
  3. Padne-li orel a pak panna, platí orel.
  4. Padne-li dvakrát totéž, nepočítá se to a házíte znovu.

Proč to funguje: dvojice panna–orel má šanci 0,6 × 0,4 = 0,24 a dvojice orel–panna 0,4 × 0,6 = také 0,24. Obě dvojice mají vždy stejnou šanci, ať je mince nevyvážená jakkoli. Když ostatní výsledky nepočítáte, zbude férový hod.

Háže se jen o něco déle. U mince 60 : 40 se nepočítá zhruba každá druhá dvojice, takže na jedno rozhodnutí padnou v průměru asi čtyři hody.

Na naší stránce to potřeba není, tady je hod férový sám o sobě. Trik se ale hodí, když házíte skutečnou mincí, které úplně nevěříte.

Jak vybrat z více možností

Mince má dvě strany, ale opakováním zvládne víc možností. Dva hody dají čtyři stejně pravděpodobné výsledky (panna–panna, panna–orel, orel–panna, orel–orel), tři hody osm a čtyři hody šestnáct.

Vybíráte ze čtyř restaurací? Přiřaďte každé jednu dvojici a hoďte dvakrát. U tří možností přiřaďte tři dvojice, a když padne ta čtvrtá, hoďte znovu. Všechny možnosti tak mají stejnou šanci.

A skutečná mince?

U opravdové mince je poměr nepatrně nevyrovnaný. Velký pokus s více než 350 tisíci skutečnými hody ukázal, že mince asi v 51 % případů dopadne na stranu, která byla nahoře před hodem, protože se ve vzduchu mírně kolébá. V běžném životě na tom nesejde.

Jak funguje náhoda tady, popisuje stránka jak to funguje.

Vyzkoušet hod mincí →